Jednou mi kamarádka řekla: „Ty žiješ pořád naplno a tak nějak spokojeně.“ Musela jsem se usmát. Zrovna v den, kdy jsme se sešly nad latte, jsem mrčela od rána. Nechtělo se mi vstávat, venku pršelo, a snad celý svět byl proti mně. Někdy se člověk probudí, a přestože den klape, jak má, vše Vám přijde stereotypní a máte pocit prázdnoty. Snažím se s těmito pocity bojovat. Pustím si písničku od DJ Project, dám si hodně, hodně sladkou snídani s pořádným kafe, obejmu všechny, co se kolem mě mihnou a prohlížím si mé oblíbené blogy. Pokud i Vy občas zažíváte podobné pocity, zkuste si vždy vzpomenout na má slova – nejste v tom sami. A není to jen hektickou dobou, na kterou se všichni vymlouvají. Je to v nás! Spolu s námi měl občas i pochmurný den Paul Verlaine. Jeho báseň Bezdůvodný smutek je myslím přesná:
„Zní nářek v duši mé
jak déšť,
když městem šumí.
Proč ve snu unylém
dlí bolest v srdci mém?
Pláče a nezná cíl,
to srdce,
jež se děsí.
Nikdo je nezradil?
Je smutné,
nezná cíl.
Nejhorší poranění
jsou ta,
jež neznáme,
bez žalu, lásky, snění
mám v srdci zpustošení.
V tak trochu kabaretní kolekci číslo 45, plné štrásu, saténu a krajky najdete modely těchto značek: Tílko sekáč, sukně Mango, kabát Grey Wolf, boty a nehty Salón Lisien, barva vlasů Goldwell. Brož jelínka jsem si přivezla z Říma, náušnice a spodní prádlo R&L Style, štrásová kabelka vintage. Prsten koupený ve zlatnictví ve Vízovicích, náramek Bižuterie OD Elán Havířov, šála C&A.
Fotil Karel Kantor - díky Karle.
Obsah najdete také na www.modajakoumeni.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat